Jak jsem zahradničila

Splnil se mi jeden ze snů – mít zahradu. Prostě se to stalo. Je dost velká, úrodná, slunná, rostlin zasazeno poskrovnu – takže možnost se vyblbnout. Pamatuju osázení zahrady na chatě, zahradničícího dědu (dodneška nikdo nechápeme, jak to, že má každý rok takovou úrodu všeho!), nějaké úpravy u rodičů. S něčím jsem pomáhala, něco četla. Ale tohle je poprvé, co to můžu vzít z gruntu. A tak o tom od léta uvažuju. A chci o tom psát, protože to ještě bude legrace: ) A třeba mi i někdo poradíte nebo se inspirujete. Takže první část – prozatím zimně teoretická a k tomu příběh, jak jsem stříhala stromky… (a to, že mám tenhle článek čím napsat znamená, že jsem aspoň v něčem byla úspěšná:))

zahrada2

O víkendu jsem se pustila do stříhání stromků. Sousedi to stihli v tom kouzelném víkendu před třemi týdny, já si o tom chtěla ještě něco přečíst… a pak další víkend mrzlo a následující sněžilo.. V sobotu jsem se ale konečně dočkala. Poučená knihami i internetem jsem věděla, že švestky jsou křehké, lehce se rozštípnou, a tak je třeba dávat pozor na úhly větví, nejvíc plodí dvou až tříleté dřevo, větve, které konkurují hlavní ose a vlky musí pryč. Jsem extrémně ráda, že nikdo v okolí tou dobou kdy jsem vylezla na štafle nebyl. Protože jsem poměrně bezradně chodila kolem a ptala se větví před každým zastřihnutím, zda hodlají letos konkurovat těm hlavním. A to nejenom v duchu. Každopádně jsem něco ošmikala a vrhla se na jabloň. Poté jsem to porovnala se stromky na obou sousedících zahradách a zjistila, že sem prostě měkká. Že je běžné stříhat poměrně důkladněji.

Moje seznamy... nějak je jich hodně a jsou všude. Když porovnám ty z podzimu, moc se neliší od těch nových. Aspoň, že jsem při hledání konzistentní:)

Moje seznamy… nějak je jich hodně a jsou všude. Když porovnám ty z podzimu, moc se neliší od těch nových. Aspoň, že jsem při hledání konzistentní:)

Nastalo tedy druhé kolo. Jestli letos žádné ovoce nebude, víme kde je chyba. Každopádně jsem nespadla, hroznové víno vypadá rozumně, zbytky kapradí uklizeny, něco ostříháno.. A uvidíme. Však já tomu přijdu na kloub:) Nějaké větvičky jsem nacpala doma do vázy a včera je ozdobila barevnými dekoracemi jakože vajíček (jsem zvědavá kolik jich zbyde až přijdu domů.. myslím, že se Černé budou moc líbit).

Co se týče sázení nových věcí – celé plánování jsme chtěli doma pojmout metodicky – s milimetrovým papírem a rozměry stromků a keřů, jaké zhruba budou jednoho krásného dne mít. Pořídila jsem papír i výkresy, abychom mohli v měřítku vystříhávat kolečka jako rostlinky. V hlavě jsem měla nějaké konkrétní druhy, ale potřebovala jsem si to utřídit a všecko sepsat. A pak vybírat tak, aby to kvetlo postupně a navíc se nezabilo. A uvažovali jsme o vysypané cestičce, jezírku a všem možném.

zahrada4

Co jsem rozhodně chtěla:

do zadní části ovoce a tak – tj. k té třešni, švestce, jabloni a hrušce, co už vzadu jsou pořídit rybíz, maliny a zimolez. Dále pak k tomu co jsem zasadila na podzim z truhlíků (jahody, pažitka, šalvěj, máta a vanilková máta) meduňku, dobromysl a petržel.

A do přední „hezké“ zahrady moruši převislou (i na jídlo), sakuru, magnolii (na podzim jsem objevila na internetu nádherné odrůdy – žlutě i vínově kvetoucí), pustoryl, zlatici, červený javor. A kamkoliv kanadské borůvky. A pak vybírala, co by se k tomu dále hodilo a jak by to tak mohlo vypadat… Prozatím vizuálně bez posouzení nároků rostlin (proškrtá se později). Navrhla jsem k tomu převislý modřín (tyhle bubáky mám ráda, i když jsou jehličnaté:) a ginko (vždyť je to technicky vlastně jehličnan), zvažovala azalky a rododendrony. V úvahu i připadaly keříky levandule, fíkovník… Na fotkách vidíte ty seznamy.

Kupodivu to není aranžmá, fakt jsem Meteoritky použila jako těžítko a štětec tam tak nějak ležel..:)

Kupodivu to není aranžmá, fakt jsem Meteoritky použila jako těžítko a štětec tam tak nějak ležel..:)

Myslím, že se blížím konci, milimetrový papír je sice stále neposkvrněný, ale ještě v březnu hodláme zajet do zahradnictví a začít – přednost má zadní část definující konec zahrady a pak pravá u plotu kde už dále nic neplánujeme (vlevo příští rok postavíme posezení). Mezitím to chce „jenom“ přeházet celý kompost.  Zatím mi vylezly krokusy, co jsem zahrabala na začátku zimy a objevily se listy tulipánů. Jaro bude!

P.S.: pochopitelně ocením tipy. Dělám to poprvé…

Veronika

Příspěvek byl publikován v rubrice ... a tak dále, Co nás ještě baví se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Jak jsem zahradničila

  1. Ivet napsal:

    Jee, Veru, to zní velmi inspirativně :-) Obzvlášť plány máte veliký, tak jsem zvědavá na realizaci :-)
    Kdybyste se časem zmotali i na to jezírko, dražím želvu, která už zas vyrostla skoro přes míru svého akvárka (a větší už bych jí musela nechat postavit na míru…).
    Jako malá jsem stříhala stromy s dědou a vždycky mi přišlo, že tam vůbec nic nezůstalo…a pak vždycky rodily. Takže si myslím, že se moc stresovat nemusíš :-)
    Držím palce, ať vyberete v zahradnictví něco super a doufám, že nám o tom zas napíšeš :-)

    • udvouverunek napsal:

      To jsem moc ráda! Strašně mě to baví. Číst o tom, zkoušet to… těším se až něco vyroste. Zahradnictví mám vybrané a kytky taky, teď přeházet kompost a začít… Je to na spoustu dlouhých víkendů to budování a starání se, ale je super být venku. Určitě budu v sérii pokračovat. Akorát koukám, že nějak nepíšu kosmetické články, budu se muset polepšit. Veronika